Táborský cestovatel na Filipínách: Kulturní šoky
MANILA - "První noc v Guatemale jsem potkal prostitutku, krásnou jak pověst o zrození strachu..." tedy, promiňte, že vykrádám sám sebe, ale tuhle básničku jsem napsal v devadesátém roce, a za tím zážitkem jsem se musel toulat v noci hodně podezřelými místy. Včera jsem jen vyšel z hotelu v Manile, a sesypala se na mě smečka krásných Filipínek, o jejichž nabídkách nemohlo být žádných pochyb, a na druhé straně ulice další klan a za rohem další. A pak tu byly noční lovkyně samotářky, jejichž půvaby nebyly o nic menší. Tak, jsem v takové čtvrti nebo je celá noční Manila podobná? To asi nezjistím. Ale v noci je půjdu zase trochu podráždit, je to zábavné. Včera jsem přijel večer v dešti, a musel jsem vzít dost hnusný pokoj, a tak jsem si večer v několika bližších hotelích dohodl možný přesun na druhý den. Má dusná kobka bez oken a se řvoucím ventilátorem byla sice relativně laciná, ale v noci se mi zprotivila ještě víc, protože se mi tam k ránu zdály odporně zmatené sny, z nichž jsem se těžko probouzel, například, že jsem ženatý :-)