Táborský cestovatel Lumír Slabý v Kolumbii: Bolivar

SANTA MARTA -(2. října 2013) Na sklonku svého života prý unavený, nemocný a zklamaný, prohlásil: "V 

historii byli tři velcí blázni, Ježíš, Don Quijote a já". Jenže, i když 

poté, co po prvotní euforii z vyhraných bitev proti Španělům, jeho obří projekt 

Velké Kolumbie ztroskotal na administrativě a všelijakých politických 

šmelinách, dnešní státy vzešlé z toho projektu, se o Simona Bolivara přetahují, 

jako o toho svého Osvoboditele. Někde po něm pojmenovali měnu, někde města, a 

proč o něm píšu tady? Ne kvůli jeho náměstí v každém městě, s příslušnou 

sochou, ale jsem na místě, kde svůj politický azyl dožil, a v roce 1830 

umřel. Karibské město Santa Marta má jeho památník na haciendě, kde zklamaný 

Libertador žil své poslední dny, a najdete to pod jménem Quinta de San Pedro 

Alejandrino.

 

Po dnešní návštěvě už třetího kolumbijského Muzea zlata jsem si tam zajel. 

Lonely Planet se sice v tomhle městě trochu plete v označení některých bodů, 

ale doptal jsem se :D Dneska je od rána krásné (na rozdíl od včerejšího 

příjezdu, kdy jsem si po lijácích připadal spíš jako v Benátkách, a někteří 

místní chytráci dokonce naházeli přes ulice dlouhá prkna a vybírali za 

projití). 

 

Když jsem si prošel historické objekty, včetně Bolivarova mlýnu na 

cukrovou třtinu a destilerky, pak památník věnovaný vděčnými státy a muzeum 

současného umění, nafotil jsem si u tamní kavárny moc pěkné stromové leguány.

 

No a na zítřek mi držte palce, chci si zajet do přírody (Národní park Tayrona). 

Severněji už letos asi nepojedu. Je tady sice ještě velký turistický trhák - 

pětidenní pěší výlet do Ztraceného města, ale to v tomto nejistém počasí 

vzdávám.

 

Lumír Slabý, Santa Marta, Kolumbie, 2.10.2013