Táborský cestovatel v Argentině: Araukarie
Araukárie pro mě byla, stejně jako asi pro každého nebotanika, takový ten
okrasný stromek, který se tváří jako smrček. Ale pak jsem se v Chile dostal do
provincie Araucanias a uviděl tam na kopcích mnohasetleté obrovské exempláře
tohoto pravěkého přežitku. A rázem jsem se stal jejich ctitelem.
Tenkrát ještě ochranářské předpisy nebyly, takže jsem si z trhu ve vesnici
dovezl semena /prodávána na jídlo, asi jako jedlé kaštany/, a v květináčcích mi
z nich doma vyrostly malé stromečky. Radost mi ale zkazila nečekaná vichřice,
která prolétla Táborem a smetla mi je z okenního parapetu. Ale mým oblíbeným
stromem zůstaly. V Brazílii jsem speciálně navštívil místo, kde byl celý
unikátní les divoce rostoucích araukárii, unikátní proto, že jinak to jsou
hlavně solitérně rostoucí pichlaví obří. A letos jsem cestou z Puerto Iguazu
viděl v provincii Misiones, kromě malebných velikánů taky celé lesy, ale
vysázené jako monokultura, všechny pěkně stejně velké. A ani takhle nevypadaly
špatně. Fotku jsem z toho dálkového autobusu nějak nemohl udělat. Budete mi to
muset věřit.
Gran Chaco, Argentina, 13.10.2011
Lumír Slabý