Táborský cestovatel na Taiwanu: Abych nezapomněl

 - Všechny chrámy na Taiwanu jsou normálně provozované, pořád se tam někdo modlí a klaní se s kouřícími tyčinkami v ruce, ale nikomu kupodivu nevadí, když tam fotíte (i bleskem). Ještě se usmějí a ukloní se vám.

- THSR (Taiwan High Speed Railway) je něco mezi letadlem a metrem. Úrovňová nástupiště, na minutu přesný odjezd, aerodynamika, jezdí bez škubání a a drncání (330 km v hodine), plynulé rozjíždění a přistávání (a bez hluku)... Rychlost si uvědomíte jen při míjení protijedoucí soupravy (lehký tlak z té strany). Polohovatelné prostorné sezení, na displeji běží zprávy o stanicích, přípojích, počasí a rychlosti, a tam, kde je stanice mimo centrum, mají zdarma svoz cestujících. Tedy pro naše dráhy něco jako let do vesmíru. Jediná výhoda našich vlaků je v tom, ze je slyšíte přijíždět :-)

- Nejznámější postavou poválečných dějin Taiwanu je generál Cankajsek, ale zdá se, že teď už se tu jeho doba moc nepitvá. Možná jsou všichni rádi, že ten jejich ostrov zůstal stranou maoistického šílenství i současného komunistického kapitalismu, jenž vládne na pevnině.

- Hodně viditelný současný fenomén je péče o zdravi (roušky přes ústa, cvičení v parcích). Kuřáci jsou v menšině. Mládež s cigaretou v ruce jsem neviděl, a ani jednu ženu.

Ale tyhle dodatky už píšu na Filipínách možná i jako zprávu o úspěšném přesunu.

Lumír Slabý, Manila, 30.9.2010