Petice za snížení cen bytů – reakce na článek pana starosty
BECHYNĚ - Já to vezmu od konce: pane starosto, nechtěl byste Vy ze svých příjmů přispět na zimní a po-zimní údržbu komunikací a chodníků v Bechyni? Víte, kolika lidem by se šlo lépe do práce a do obchodů? A mohli byste k tomu použít odměny i příspěvky, na které pod hlavičkou nějakých pracovních stáží v cizině přispívá společnost blízká JETE starostům v okolitých obcích? A konec konců i ze svého platu, který určitě není 12 tisíc čistého jako mám já, farář. A jako občan doufám, že jako starosta půjdete nám, všem občanům, osobní angažovaností příkladem.
Zdá se Vám tento požadavek absurdní? Mně ano, ale takovýto argument jste použil vůči panu Herzovi. Co má společné jeho soukromí s prodejem bytů? Jsou snad ty byty Vaše?
Pak píšete: „Nevím, kde autoři petice zjišťovali ceny bytů, mohl bych zde uvést příklady daleko vyšších cen, než jsme stanovili my, ale to si snadno každý může zjistit sám.“ Tak Vás prosím, abyste to uvedl konkrétně. Jako protiváhu uvedu, že v Košicích na Slovensku (druhém největším městě Slovenska) na sídlišti Luník IX se rozhodli paneláky zbourat, protože se nenašel žádný investor, který by tato obydlí dal do pořádku. (Z důvodů „obecně“ známých.)
V pravidlech o cenách bytů mně osobně chybí hodnocení kvality bytů. Když jsem stěhoval paní učitelku ze ZUŠ-ky na sídliště, šla do bytu, ve kterém se nedaly zavřít dveře do koupelny – posun mezi horním a dolním rohem dveřních futrů byl víc než deset centimetrů. Zdi křivé - boule, a když pan Lála pokládal koberec, tak ze všech stran musel porůznu řezat, protože nějaká rovnoběžnost byl tehdy asi pojem neznámý. Divím se, že splachovací záchod nebyl nadstandard. Normálně by za takové „výdobytky“ socializmu měly být slevy. Bourané auto, ačkoli opravené v značkovém servisu, taky ztrácí na hodnotě. A obyvatelé těchto bytů by našli i jiné nedostatky.
A teď budu trochu nahlas písemně přemýšlet: výnosy z prodeje bytů měly pravděpodobně sloužit na splácení úvěru, který si město vzalo na financování opravy náměstí. Aby těch financí bylo co nejvíc, pravděpodobně proto je přirážka za koupi po 1.1.2014. Jinak si totiž tuto přirážku nedovedu vysvětlit, protože účetní hodnota majetku – i obecních bytů – stářím klesá. (Viď na adrese https://www.mestobechyne.cz/cz/urad-samosprava/verejne-zakazky/ „Poskytnutí investičního úvěru na financování rekonstrukce náměstí T.G.Masaryka v Bechyni“)
V souvislosti s peticí ale jeden závažný problém. K 1.1.2001 bylo v Bechyni evidováno 5996 obyvatel, k 1.1.2010 jich bylo 5467. Rozdíl 529 obyvatel. Při dotacích od státu na obyvatele ztrácíme příjmy. V případě, že počet obyvatel klesne pod pět tisíc, budou ty ztráty ještě větší. Já se tedy ptám, co normálního a občanům přínosného jste za svých třináct let starostování vymysleli, aby lidé zůstali bydlet v Bechyni?
V obci Řepeč u Opařan obec nabízí zasíťované pozemky (170 Kč/m2) s tím, že když mladá rodina postaví hrubou stavbu a zaváže se bydlet v obci 20 let, dostane polovinu ceny pozemku nazpátek. A každoročně (podle vyjádření starosty) tam kolaudují několik domů. Škola a zdravotní středisko je v Opařanech, do Tábora asi 10 km. Auto je už dneska standard. A to nevím, co ještě plánují v obci Sudoměřice u Bechyně.
A co se stane, když se byty neprodají? Na splácení zůstatku tohoto úvěru si město buď vezme další půjčku, nebo hodně seškrtá kolonku „výdeje“ v rozpočtu (patrně mimo kolonky mzdy a odměny), nebo navýší přímé platby – různé obecné poplatky, nebo vymyslí ještě něco jiného.
Jozef Leškovský
Stanovisko starosty je ZDE.