Táborský cestovatel na Taiwanu: Na Václava
TAIPEI - V autobusu z Taipei jsem si trochu přebiral své dojmy. Včera, když jsem sháněl nějakou fotoprodejnu (v hlavním městě neuvěřitelně složité), jsem si znovu vyzkoušel, jaké by to bylo neumět žádnou světovou řeč. No, moje chyba, že jsem se neučil mandarinsky. Pro většinu Taiwanců to světová řeč je. Zachránilo mě pár mladých prodavačů, dokonce mi dali papírek s názvem ve znacích, který jsem pak všude ukazoval. A nakonec jsem to našel a koupil... Ale taky se mi tu stalo, že jsem něco studoval v průvodci a někdo se zastavil s anglickou otázkou, jestli něco nepotřebuji... Prostě přátelský svět.Takže včera jsem navštívil ještě pár chrámů ze zdejší nabídky TOP objektů, a ještě jednou svůj oblíbený Longshan Temple (trochu pro meditaci). Fascinuje mě, jak jsou čínské chrámy při obřadech nacvakané věřícími všeho věku, včetně teenagerů. Jo, taky jsem vyměnil dolary, našel poštu a v tom vedru znovu propotil tričko. Dnes před odjezdem jsem sice chtěl absolvovat některé z muzeí, která v pondělí měla zavírací den, ale pak jsem si to spočítal, a oslavil statní svátek psaním pohlednic. Byla by to i v tom skvělém metru přece jen honička. Kromě obligátního pohledu Václavu Havlovi (už dvacátého) to tentokrát odnesli další oblíbenci. Ostatním Václavům přeju takhle virtualně :)