Táborský cestovatel na Filipínách: TAJ – FUJ
MANILA - Své letošní zápisky jsem začal na Taiwanu, v Taipei, mohlo mě napadnout, že se TAJ objeví do třetice. Posledním bonbonkem programu měl být dvoudenní trek s přenocováním v kráteru sopky Mt. Pinatubo. To je ta, co zčistajasna explodovala a ztratila 300 m výšky. V kráteru bez vegetace je teď fotogenické jezero, a trek patří k turistickým ikonám Filipín. Krásně jsem si vymyslel transport, vyjel už v šest ráno, a když jsem tam po hodině a půl dorazil, řekla mi slečna v registraci návštěvníků, že treky jsou zavřené, protože je hlášen tajfun. Pěkná rána do zad. Nebe skoro bez mráčku, ale nahoru nikoho nepustili, zkoušel jsem to, fakt... Nabídli mi masáže :-) Otráveně jsem narychlo vymyslel alternativu - sopku Mt. Arayat. Ta je o 400 m nižší a není pod kontrolou. Složitými přestupy z tricyklu na autobusy a jeepy jsem se k sopce dokodrcal v jedenáct, odrazil tvrzení kluků u vchodu do narodního parku, že bez nich, jako průvodců je to nebezpečné, a šel zdolat horu. Když jsem se vymotal z křovin a políček, pokrývajících úpatí, začala to být v tom vedru fakt makačka. Ale kolem byla hodně zajímavá příroda, obří stromy, ve větvích orchideje, opice, ptáci, kolem ještěrky, ozývali se gekoni... Stoupal jsem tři hodiny a vypotil tak polovinu tělesné váhy :-) Pak jsem usoudil z několika výhledů do tropicky zarostlého kráteru, že na vrchol nemám čas ani motivaci, snědl jsem na jednom skvostném výhledu zásoby, vyždímal šaty a vrátil se dolů. Naštěstí je pod sopkou park a v něm bazén. Vypral jsem tam tričko, kalhoty a sebe, abych byl zase nepáchnoucí Lumír, a odjel zpátky do Angeles.