Táborský cestovatel Lumír Slabý v Kolumbii: Fidel Castro
BAHIA SOLANO - (11. října 2013) Pacifickému pobřeží se říká Choco (vyslovuj jako čokoláda),
a je to v Kolumbii známý příměr pro velké mokro. Pozemní cesty sem nevedou, buď se sem létá nebo
plaví. Jestli je to nejdeštivější místo na světě, to nevím, ale když jsem před
třemi dny přiletěl malým letadélkem pro 18 lidí z Medellinu do Bahia Solano,
bylo zamračeno, pak pršelo a v noci byla průtrž mračen. Až ráno se ukázalo
slunce, ale já už jsem mezitím zjistil, že s dopravou je to tu víc než nejisté,
a tak jsem odjel najatou Toyotou do El Valle (někdo to tady vyslovuje jako
"badže"), místa kudy každoročně v určitých měsících
proplouvají velryby na konci své osm tisíc kilometrů dlouhé pouti z jihu.
První velrybu jsem uviděl hned po příjezdu. Vystoupil jsem do druhého patra
hotelu, a stačil první pohled z terasy na moře. I na tu dálku jsem rozeznal páru
tryskající z velkého těla. Bleskově jsem vybalil, co bylo třeba, a upaloval k
moři. Bylo zdejší dopolední vlhkovedro, a jediným člověkem na pláži Almejal byl
stařík, vracející se za hlubokého odlivu z koupele. Zeptal jsem se na velryby.
"Ale jsou, jen je třeba vylézt támhle na skálu a soustředěné pozorovat
moře", řekl mi. Udělal jsem to, a za chvíli jsem skutečně objevil v dálce
jednu rodinku hrající si ve vlnách. Kytovci mizeli a objevovali se, ale ta
dálka byla nad možnosti mého foťáku.
Už cestou na pláž mě atakovali dva chlapci s nabídkou výletu loďkou do
národního parku Ensenade de Utria, oba za 700 korun. Vybral jsem si toho, který
mi navíc nabídl šnorchlovaní na nějakém pěkném místě. Jenže jsme v Choco, a z
krásného dne byla noční superbouřka, kdy mi při těch ranách nadskakovala
postel. A tentokrát se bohužel nevyčasilo, a ráno slunce jakoby nevyšlo.
Nicméně jsme já a dalších šest lidí vyjeli ráno loďkou na výlet s vidinou
velryb povalujících se sto metrů od nás. Cestou do parku jsme všichni upřeně
zírali na šedé moře.... ale nic. To ještě nepršelo. Park má krásnou divokou
džungli zahrnující pobřežní mangrove až k neprostupným porostům na vršcích.
Zaplatili jsme vstupné, absolvovali výklad, krátkou procházku mangrovníky, a
odjeli na ostrůvek Playa Blance, kde se někdy velryby povalují pár metrů od
břehu. Nebyly tam. Trochu jsem šnorchloval, ale nebylo slunce a korály byly
dost ubohé. Zato se objevil černý mrak, a začalo pršet. Trochu zklamaně jsme v
těžkém lijáku odjeli zpět. Mám z toho fotky moc pěkné džungle, a mokré věci, které
tu vůbec nechtějí schnout. Jo, a proč mám tak divný nadpis? Ten týpek s loďkou
se jmenoval Fidél Castro. Nekecám, a je to pravé jméno :D Tedy s ním na velryby
radši nejezděte.
Tak jsem to v El Valle zabalil a dneska už jsem se zase přivítal s Bahia
Solano. Tady je totiž jediný bankomat v oblasti, a mne trochu došly prachy.
Směnárna není v žádném místě Choco a neoficiální směnárníci mají fakt hanebný
kurz. S plnou peněženkou těch jejich desetitisícovek jsem si naordinoval pláž
Mecana. Zeptal jsem se policistů na možnosti, a oni mě odvezli až na kotviště
loděk, a přede mnou se zeptali na cenu cesty. Připojil jsem se k takové
skupince výletníků, a za stovku a čtvrthodinu mě loďka vyklopila na pěkné pláži
s mírným příbojem. A ještě mi řekli, kdy bude hluboký odliv, kdybych se odtud
chtěl dostat pěšky. Chvíli jsem se houpal na vlnách a pak jsem si dal trek po
té pětikilometrové úplně prázdné pláži až k takové indiánské botanické zahradě.
Skupinky indiánů tu žijí většinou separované od afroevropskeho lidu. Ve
vstupním areálu nebyl vůbec nikdo, ale vypadalo to jakoby připravené na
samobsloužení. Mne se ale od vody v tom vedru nechtělo. Nafotil jsem jednu
indiánskou rodinku (tedy maminku, syna a ochočeného tukana Pichina) a šlapal
zpátky po té pláži lemované mangrovníky a kokosovými palmami. Přebrodil jsem
pár říček, a za dvě hodiny jsem v dešti (Choco) došel do hotelu Bahia. Odsolil
jsem sebe a plavky s vědomím, že to bylo moje letošní poslední koupání v moři.
Byl to pěkný den.
Ale s Pacifikem se ještě neloučím. Zítra v poledne nasednu (doufám) na jednu
nákladní loď, a popluju 24 hodin na jih do jednoho přístavu, kam vedou i
silnice.
Lumír Slabý, Bahia Solano, Kolumbie, 11.10.2013