Jindra Matlachová: Pintovka z mého pohledu
TÁBOR - (7. září 2014) V současné době se každý spíše zajímá o to, co dát slušně řečeno do úst, kam jet na dovolenou, nebo co dávají v televizi. Kultura, hlavně ta prezentovaná naživo někde v přírodě je až hodně daleko za těmito prioritami. Teda u většiny lidí, nemyslím tím sebe. Za minulý rok jsem navštívila 40 koncertů a festivalů a podotýkám, že už mi není dvacet. Proto mě, jako rodilou táboračku mrzí, že nejen, že nemáme vlastní kulturák, ale necháváme postupně zetlít a zarůst tak nádherné místo, jako je lesní amfiteátr Pintovka. Velká stage má jen částečně rozbitý kryt a malá je na nádherném místečku uprostřed lesa, osvětlovaná dvěma, doufám že funkčními lampami veřejného osvětlení. Sedačky a stolky na pivo jsou až neuvěřitelně zachovalé. Opravdu nevím, proč už tam nikdo nic nepořádá. Snad kvůli počasí...z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že tam skoro při každé akci pršelo, snad kvůli malé návštěvnosti. Vzpomínám na několik ročníků Táborské rockové mapy, festivalu Medard nebo na krásný koncert Vlasty Redla. V lese je překrásná akustika a i když se hraje na obou pódiích, produkce se neruší. Umím si také představit v tomhle areálu letní kino nebo divadelní představení. Blízkost restaurace nabízí občerstvení a na Pintovku se v pohodě dá dojít i pěšky z centra za cca 15 minut. Znovu se ptám proč? Půjde s tím něco dělat? Uvidíme, je to jedna z priorit, se kterou jdu do voleb.
