Táborský cestovatel Lumír Slabý na Srí Lance: Svatosti

NEGOMBO - Já vím, že je nesmysl šetřit koruny upřednostňováním přeplněné hromadné dopravy před zdejšími lacinými mototříkolkami, a pak vysolit třeba 800 dolarů za nájem jachty i s námořníky, ale já prostě rád jezdím veřejnou dopravou. Cestou z letiště jsem tak měl první kontakt s náboženstvím. Do přeplněného autobusu vešel mladý buddhistický mnich. Jeden sedící mladík ho okamžitě pustil sednout, a vedle sedící těhotná žena vstala taky, takže tam seděl sám uprostřed stojících starších lidí. Zvláštní...

A dneska jsem jel v noci kolem křesťanského kostela, před nímž byla mše a všichni věřící klečeli na zemí. To jsem nečekal.

Ale dost náboženské chvilky. Včerejší nešťastník Boris /z Petrohradu/ se fakt přestěhoval do mého hotelu, ale prý si tu našel nějaký ruský pár, tak se mému svědomí ulevilo.

Ted večer jsem si uvědomil, že je tu nějaký klid. Aha vrány ve tmě nekrákají. Už mám toho zvuku plně zuby, chtěl bych, aby mě budili nějací zpěváčci. Jenže ti už dávno vyklidili pole té černé agresi.

Lumír Slabý, Negombo, Srí Lanka, 11.10.2012