Světelné úkazy nejen nad zříceninou hradu Šelmberk

Zříceninu hradu Šelmberk, o kterém koluje mnoho legend, najdeme uprostřed lesů asi tři kilometry od Mladé Vožice. Hrad byl pravděpodobně založen ve čtrnáctém století, ale dle některých zdrojů to mohlo být již dříve. Poprvé je doložen jako majetek Přibyslava z Křimína (zmiňován též jako Přibyslav ze Šelmberka), který patřil k staročeskému panskému rodu Buziců.

Dle některých pověstí se nad hradem prý několikrát objevilo něco, co by dnešní záhadologové nejspíš označili jako UFO. Tato zkratka je často omylem spojována jen s výskytem mimozemských civilizací, ale původně znamená spojení slov „Unidentificated Flying Object“. Což se překládá jako „neidentifikovatelný létající objekt“. Z generace na generaci se v okolí Šelmberku „dědí“ příběh, který má několik verzí. Tento příběh vypravuje o tom, že v lesích nad hradem létá ohnivý zářící předmět. Tento předmět je někdy popisován jako hořící či světelná koule, jindy jako hořící sud, hořící kolo, hoříci vůz nebo dokonce jako hořící dítě, které dokonce vydává zvuky podobné dětskému pláči.

Zajímavé je, že tyto pověsti o hořícím či světelném létajícím předmětu, se šíří nejen v Čechách a na Moravě. Některá tato zjevení jsou popisována jako tichá a klidná, jiná jsou provázena zvukovými efekty. Nemusí to být jen pláč jako v případě hořícího dítěte ze Šelmberka, ale mohou to být i jiné zvuky. V okolí Mariánských lázní se například vypravuje příběh o ohnivém muži, který chodí či létá po lesích a křičí: „hau, hau!“. Dle pověsti nesměl toto jeho volání nikdo opakovat. Pokud se tomu tak stalo, tak mu mužík skočil na záda. Oběť buď zemřela na místě na smrtelné leknutí, případně zemřela krátce po této události. Většinou prý na nějakou zákeřnou nemoc. Tento mužík je zmiňován i v některé německé literatuře. Nemusel se vždy objevovat jen v temném lese, ale i na poli, vždy však na odlehlém místě.

Snad ve všech částech světa můžeme narazit v mytologii na různé legendy, které popisují podobné úkazy mající něco společného s ohněm. Většinou se jim říká živlové bytosti či živlové běsy, podle čtyř živlů ze kterých se skládá náš svět: vzduchu, země, vody a ohně. V mytologii starých Slovanů najdeme různé tyto postavy, které k nám dnes již promlouvají skrze pohádky. K těmto postavám patří například ohnivý had, kterému se říkalo Zmek (někdy i Zmok), postavy, kterým se říkalo Plivník, Rarach, ale řadí se k nim i bludičky, ohnivý drak nebo i z pohádek snad každému známý pták ohnivák. Dle mytologie Slovanů spadají tyto bytosti pod vládu boha Svarožiče, který byl považován za pána ohně, železa a válek. Podobné bytosti najdeme i v mytologii starého Egypta, Říma, ale i v legendách Indiánů.

Ale vraťme se zpět do našich krajů. Hořící létající předměty jsou zmiňovány též v souvislosti s hradem Karlštejn. Zde prý podle legendy bylo v sudech schováno víno určené ke mši svaté. Sám kostelník prý prozradil zlodějům, kde je víno ukryté. Když se k němu pak zbojníci prokopali, tak proti nim vylétly hořící sudy plné vína a pak létaly nad hradem. I později se prý tyto hořící létající sudy zjevovaly nad hradem Karlštejn.

V pamětech městečka Jimramov se lze dočíst o tom, že nad obcí Odranec11. června v roce 1619 viděli letící předmět, který připodobňovali k mlýnskému kolu. To prý bylo rudé od ohně a vybíhaly z něho tři "krvavé kříže". Kolem tohoto jevu se objevil dým a ozývaly se prý dokonce veliké rány. V knize autorů Vladimíra Lišky a Ladislava Lenka "UFO i nad Československem" z roku 1991 se můžeme dozvědět, že čtyři roky po této události byla několikrát nad Prahou pozorována veliká létající koule, která měnila postupně svou barvu.

Světelné koule se objevují i v novodobé historii. Například v knize Karla Bazala „Paměti plané růže“ najdeme hned několik záhadných jevů tohoto charakteru z oblasti přírodního parku Petrovicko a Sedlčanska. Bazala zmiňuje i příběh z roku 1975, kdy osádka osobního automobilu jela ze Sedlčan do Příbrami a spatřila ohnivou kouli. Ta letěla proti jejich vozidlu. Těsně před ním změnila směr a zmizela za obzorem.

Projekt záře, který se specializuje na zaznamenávání a vyhodnocování poznatků o UFO, eviduje mimo jiné i případ z Veselí nad Lužnicí z roku 1984, který je považován za UFO, ale s tím, že by se mohlo jednat i o formu kulového blesku. Paní Jaroslava Ságerová zde viděla kouli, která se pohybovala prý jen dva metry nad zemí. Podobné světelné koule pozorovali někteří lidé i koncem minulého století na Náchodském sídlišti v Táboře.

Ale o co se jedná a existuje nějaké spolehlivé vysvětlení toho, proč se tyto světelné koule, ohnivé sudy, ohnivé děti či mužíci, vyskytují na různích místech a provázejí lidstvo historií až do dnešní doby? Může se jednat možná o nějaké meterologické jevy, které neznáme a které zatím nedokážeme změřit. Vždyť ani kulový blesk, který může mít právě souvislost s těmito jevy, není dnes spolehlivě vysvětlen. Vědci vědí, že kulový blesk existuje, avšak nedokáží spolehlivě prokázat, jak vzniká. Objevuje se zcela nenadále a zaniká někdy výbuchem a někdy se prostě zcela poklidně postupně vytratí. Možná, že až čas ukáže, oč se vlastně jedná a kde je pravda.

Jaroslav D. Ptáček